(omg. za tři dny do školy ) pozn. red.
Takže ... před naší milovanou školičkou asi poslední lezení venku ... ( a celkově asi taky )
S Joshem jsme ten batoh zase vytáhli pod dub, kde nám milá paní prodala coly, s tím že jí láhve někdy vrátíme ... Takže se sklem se vydáváme na medůvku ... Jelikož si Josh ještě nepřelezl žádnou cestu za 7, jednu krásnou jsem mu vybral ... na rozlezení si ale dáváme starou cestu za 5+ ... Po přelezení této cesty se tedy vydávám na mnou nikdy nelezenou cestu za 7 nebo 7+ ( to info cest na medůvce je fakt suxor ) .... Odlezu první 4 metry a asi 20 minut smrdím u prvního kruhu, odkud se mi nahoru, po nelezitelných chytech fakt nechce ... no, najdu tam nějaké škrabky a šahám na super lištičku, na které se postavím asi dva metry před konec ... To byl téměř konec této cesty... Odtud jsem se ale ke kruhu zaboha nemohl dostat, došáhl bych na něj, ale co bych to byl za lezce kdybych se tam necvakal ... Po dalších dvaceti minutách boje to tedy vzdávám ( lezl jsem to cca hodinu ) ... Po mě to zkouší Josh ... Se slovy, jestli to přelezu tak spálím staré gumošky tedy nalézá do cesty. K prvnímu kruhu dobíhá rychle, a od prvního kruhu kupodivu taky, což absolutně nechápu ... Ovšem dva metry pod kruhem se zasekává podobně jako já ... Nicméně nějak se k tomu kruhu škrábá a velmi nadšen slaňuje dolů ... ( gratulujme mu k jeho první cestě za 7 ). No takže, na oslavu výstupu otvírám cocacolu o pedál kola, ale Josh to zkouší nějak jinak, jelikož se bojí aby to nevylil ... nakonec toho vycákal mnohem víc než já ...
Pak začalo chcát, tak jsme to zabalili s tím, že jedna sedmička nám dneska stačí ... ještě bylo v plánu přelézt variantu mechové za 6 ... Tím končí muj poslední report, další budou až ze stěny atd...
... Komár
... užijte si školu ;)
pátek 29. srpna 2008
středa 27. srpna 2008
Medůvka report 27.8
Takže, po zotavení z předchozí akce přišel nápad, že si to zopakujem a přidáme nové cesty ...
Batoh se nám dneska zdál ještě těžší, to bylo možná tím že jsem tam přihodil tatranku ( a odebral foťák ) ... každopádně za sůpění volů, jsme se dostali na Malou Lhotu, odkud jsme pokračovali směr medůvka ... Na medůvce jsme zase vyházeli všechno harampádí a já navrhl joshovi ať si vytáhne ten jednoduchý komínek za 3 ... No, josh to strašně moc okecával, že prý se tam nevleze atd ... já jsem všechny jeho připomínky vyvracel a nutil ho do cesty ... Po krkolomném boji, se protáhl komínem za 3 ... Teď přišla řada na mě ... říkal jsem si že to nemůže být tak těžké, přece už jsem nějaký komín lezl ... Ale josh to s tím, že komín je úzký asi myslel vážně ... V půlce cesty, v nejužším bodě, do mě začal valit nějaké teorie, ( které jsem prý mimochodem předtím prosazoval taky) že se tam mám zapřít nohama a že on to prý lezl kolenama ( možná proto pak nadával, že si je podřel ) ... Já jsem to teda kolenama lézt nehodlal, tak jsem si jednou rukou chytl nohu a protlačil ji přes nejužší místo ... Pak jsem se nějak vysápal na vrchol ... Další super nápad, byla stará cesta za 5, jejíž začátek obsahoval samé škrabky a podobné menší chyty ... Asi po třech pokusech jsem cestu vzdal ... a začal lézt Josh, ten bez větších problémů cestu přelézá a já si říkám, že se přece nenechám zahanbit, že to přelezu taky ... Cestu jsem tedy vyběhl za ním ...
Pak se šlo na vrchol dnešního dne, modifikaci mechové za 6, která obsahovala převis, pod kterým jsme si s Joshem pořádně zařvali ... Já, posraný z toho že pod převisem není žádný chyt, jsem k němu traverzoval asi tří metrovou oklikou, zatímco Josh, tam nějaké chyty našel ... Stoupání přes převis, bylo doprovázeno křikem, který je možné slyšet při páření goril, ale nakonec jsme oba převis udolali ... nakonec se lezla nějaká lehká spárka ... ve které z Joshe vylezlo, že mě jistí na otevřené karabině, a že ať se radši něčeho chytím ... No chytil jsem první chyty co jsem viděl ... A hle, levá ruka je celá zaprasená od hořčice ... No nevadí, hlavně že žiju, koneckonců, asi byla plnotučná ... Tím končil náš lezecký den ... :) v pátek si dáme další opakování ... a to bude na delší dobu můj poslední report z medůvky :)
Batoh se nám dneska zdál ještě těžší, to bylo možná tím že jsem tam přihodil tatranku ( a odebral foťák ) ... každopádně za sůpění volů, jsme se dostali na Malou Lhotu, odkud jsme pokračovali směr medůvka ... Na medůvce jsme zase vyházeli všechno harampádí a já navrhl joshovi ať si vytáhne ten jednoduchý komínek za 3 ... No, josh to strašně moc okecával, že prý se tam nevleze atd ... já jsem všechny jeho připomínky vyvracel a nutil ho do cesty ... Po krkolomném boji, se protáhl komínem za 3 ... Teď přišla řada na mě ... říkal jsem si že to nemůže být tak těžké, přece už jsem nějaký komín lezl ... Ale josh to s tím, že komín je úzký asi myslel vážně ... V půlce cesty, v nejužším bodě, do mě začal valit nějaké teorie, ( které jsem prý mimochodem předtím prosazoval taky) že se tam mám zapřít nohama a že on to prý lezl kolenama ( možná proto pak nadával, že si je podřel ) ... Já jsem to teda kolenama lézt nehodlal, tak jsem si jednou rukou chytl nohu a protlačil ji přes nejužší místo ... Pak jsem se nějak vysápal na vrchol ... Další super nápad, byla stará cesta za 5, jejíž začátek obsahoval samé škrabky a podobné menší chyty ... Asi po třech pokusech jsem cestu vzdal ... a začal lézt Josh, ten bez větších problémů cestu přelézá a já si říkám, že se přece nenechám zahanbit, že to přelezu taky ... Cestu jsem tedy vyběhl za ním ...
Pak se šlo na vrchol dnešního dne, modifikaci mechové za 6, která obsahovala převis, pod kterým jsme si s Joshem pořádně zařvali ... Já, posraný z toho že pod převisem není žádný chyt, jsem k němu traverzoval asi tří metrovou oklikou, zatímco Josh, tam nějaké chyty našel ... Stoupání přes převis, bylo doprovázeno křikem, který je možné slyšet při páření goril, ale nakonec jsme oba převis udolali ... nakonec se lezla nějaká lehká spárka ... ve které z Joshe vylezlo, že mě jistí na otevřené karabině, a že ať se radši něčeho chytím ... No chytil jsem první chyty co jsem viděl ... A hle, levá ruka je celá zaprasená od hořčice ... No nevadí, hlavně že žiju, koneckonců, asi byla plnotučná ... Tím končil náš lezecký den ... :) v pátek si dáme další opakování ... a to bude na delší dobu můj poslední report z medůvky :)
Medůvka report 25.8
Tak jsme se s Joshem rozhodli, že vyjedem na Medůvku ... Josh před tím nakoupil ještě nějaké železo v místním krámku ... Každopádně, nehledě na cenu to bylo docela těžké ...
Po rychlém organizování oběda, ještě rychlejším sežrání oběda jsem s plným žaludkem ládoval batoh na lezení ...
Když jsem naplněný batoh zvedl, myslel jsem že obsah žaludku vyzvracím na mou lezeckou výstroj ... Když Josh přijel a přidal tam svoje věci, bylo dílo dokonáno ...
Uznal jsem, že výjezd na kole k medůvce bude minimálně za 9- (UIAA) ... Dohodli jsme se, že batoh potáhneme na půl ... já pod kořenovku, on do půlky lhot a já zase k medůvce ...
( dohoda o zpáteční cestě nepadla, ale každý si myslel svoje ) ... Pod kořenovkou jsem ze zad shodil "Mamoota" a Josh nadával celou cestu, v půlce lhot mi řekl, že už je tam a že už to doveze ..
. ( to už si asi myslel, že se zpáteční cestou má vyhráno. ) Josh, skoro mrtvý dorazil na medůvku hned po mě ... Rozbalili jsme všechny ty těžké věci a vyběhli první cestu ...
Hned po tom, jsem přišel s nápadem že si vytáhnu pupek za 4+, ale posral jsem se po třech metrech, v půlce cesty k prvnímu borháku ... vyběhl jsem tedy nějakou cestou za 1+ na levý konec medůvky ... odkud jsem jak debil hodinu traverzoval ke kruhu na pupek ...
Takže laxním stylem RP jsme se vysápali na pupek a hurá na mechovou ... Tu se Josh rozhodol vytáhnout a dva metry pod kruhem do mě začal nehorázně kerovat, do čeho jsem ho natáh, že už byl posranej pod cestou ...
S blbýma kecama to vylezl a hned za ním cestu vybíhám já ... Pak jsme se vydali na nějakou tu spáru, co prý je strašně super.... Slanil jsem tedy k borháku, jelikož posraní to lézt na OS, jsme si řekli že RP bude jistější ... Nové přejištěné borháky mi absolutně nevyhovujou To asi bude tím, že se jimi sotva protáhne lano ( staré dobré kruhy ) ... Asi deset metrů nad zemí vysím na odsedačce a nejsem schopný nacpat k ní do borháku ještě lano .... Po chvilce se mi to podaří, ovšem vyskytne se další nemilá komplikace, ona karabina co mě drří při životě nejde vytáhnout ... Samozřejmě už navázán na slanění s ní hýbu všemi směry, ale karabina pod tlakem se prostě nehne... ( staré dobré kruhy po druhé ) slaňuji tedy s tím, že tu karabinu snad nějak vysmeknu a že se lano v tom borháku alespoň pohne, ať tam nemusím tzv. ruským jummarem ( tuto techniku objasním na konci článku ) nakonec jsme karabinu dostali nad lano... Vlézám do cesty s tím, že to bude hračka a že si tu spáru dám jak nic ... Ovšem co se nestane, spára je užší než komín a širší než obyč spára, kterou lze lézt na žábu ... což mě značně dostalo a na prvním jsem si na to fakt netroufl ... Stahuju ocas mezi nohy a vracím se i s karabinou zpět... Josh nalézá do cesty a řve po mě něco v tom smyslu, že tady se vleze akorát ropucha, a ne žádná žába ... Tuto cestu josh vylezl... To byl konec našeho lezeckého dne, sbalili jsme se a absolutně mrtvý dojeli do místní putiky "pod dubem" kde nám jako vždy, velmi příjemná paní nalila colu ... a my mohli dojet na neutral až domů ...
Pozn. Tzv. ruský jummar je technika, při níž se normálně chytne lano a pomocí skály se šplhá na vrchol ( velmi cený přelez xD )
Po rychlém organizování oběda, ještě rychlejším sežrání oběda jsem s plným žaludkem ládoval batoh na lezení ...
Když jsem naplněný batoh zvedl, myslel jsem že obsah žaludku vyzvracím na mou lezeckou výstroj ... Když Josh přijel a přidal tam svoje věci, bylo dílo dokonáno ...
Uznal jsem, že výjezd na kole k medůvce bude minimálně za 9- (UIAA) ... Dohodli jsme se, že batoh potáhneme na půl ... já pod kořenovku, on do půlky lhot a já zase k medůvce ...
( dohoda o zpáteční cestě nepadla, ale každý si myslel svoje ) ... Pod kořenovkou jsem ze zad shodil "Mamoota" a Josh nadával celou cestu, v půlce lhot mi řekl, že už je tam a že už to doveze ..
. ( to už si asi myslel, že se zpáteční cestou má vyhráno. ) Josh, skoro mrtvý dorazil na medůvku hned po mě ... Rozbalili jsme všechny ty těžké věci a vyběhli první cestu ...
Hned po tom, jsem přišel s nápadem že si vytáhnu pupek za 4+, ale posral jsem se po třech metrech, v půlce cesty k prvnímu borháku ... vyběhl jsem tedy nějakou cestou za 1+ na levý konec medůvky ... odkud jsem jak debil hodinu traverzoval ke kruhu na pupek ...
Takže laxním stylem RP jsme se vysápali na pupek a hurá na mechovou ... Tu se Josh rozhodol vytáhnout a dva metry pod kruhem do mě začal nehorázně kerovat, do čeho jsem ho natáh, že už byl posranej pod cestou ...
S blbýma kecama to vylezl a hned za ním cestu vybíhám já ... Pak jsme se vydali na nějakou tu spáru, co prý je strašně super.... Slanil jsem tedy k borháku, jelikož posraní to lézt na OS, jsme si řekli že RP bude jistější ... Nové přejištěné borháky mi absolutně nevyhovujou To asi bude tím, že se jimi sotva protáhne lano ( staré dobré kruhy ) ... Asi deset metrů nad zemí vysím na odsedačce a nejsem schopný nacpat k ní do borháku ještě lano .... Po chvilce se mi to podaří, ovšem vyskytne se další nemilá komplikace, ona karabina co mě drří při životě nejde vytáhnout ... Samozřejmě už navázán na slanění s ní hýbu všemi směry, ale karabina pod tlakem se prostě nehne... ( staré dobré kruhy po druhé ) slaňuji tedy s tím, že tu karabinu snad nějak vysmeknu a že se lano v tom borháku alespoň pohne, ať tam nemusím tzv. ruským jummarem ( tuto techniku objasním na konci článku ) nakonec jsme karabinu dostali nad lano... Vlézám do cesty s tím, že to bude hračka a že si tu spáru dám jak nic ... Ovšem co se nestane, spára je užší než komín a širší než obyč spára, kterou lze lézt na žábu ... což mě značně dostalo a na prvním jsem si na to fakt netroufl ... Stahuju ocas mezi nohy a vracím se i s karabinou zpět... Josh nalézá do cesty a řve po mě něco v tom smyslu, že tady se vleze akorát ropucha, a ne žádná žába ... Tuto cestu josh vylezl... To byl konec našeho lezeckého dne, sbalili jsme se a absolutně mrtvý dojeli do místní putiky "pod dubem" kde nám jako vždy, velmi příjemná paní nalila colu ... a my mohli dojet na neutral až domů ...
Pozn. Tzv. ruský jummar je technika, při níž se normálně chytne lano a pomocí skály se šplhá na vrchol ( velmi cený přelez xD )
sobota 9. srpna 2008
Pozvánka na fest
Od 28.8 do 31.8 se uskuteční 25. ročník Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují. Dále tzde určitě budou i kurzy a semináře, nebude chybět také Nescafé boulder contest...
... Více informací zde: http://www.lezec.cz/clanek.php?key=7159
... Eda
... Více informací zde: http://www.lezec.cz/clanek.php?key=7159
... Eda
Český ráj
Po delší době bych se rád podělil o jednu akcičku ... Jedná se o návštěvu českého ráje, za účelem masochismu zvaného turistika a lezení ... Není možno přesně říci co převažovalo, pokud jako primární aktivitu nebereme spaní ...
Náš počet se v průběhu akce dynamicky měnil, začínali jsme na šesti já, ( nelezci ketča,chláma,migi) Pip a Bezďa, dále k nám přibili Smrt s Magdou a Bára s Kubou...
První výstup na Hrubé skále za 7b jsem totálně nezvládl a po dvou metrech vzdal...
V dalších dnech už se naštěstí dařilo lépe ... Z hrubé skály jsme se tedy přesunuli přes rybník a trosky do prachovských skal ... Mimochodem stopem, ještě více mimochodem jsme chytli čtvrté auto.
V Prachovských skalách jsem strávili tři krásné dny, ve kterých jsem se ve svém lezení posunul zase o úroveň a o pár metrů výše ...
Můj první výstup zde, byl pouze za 4, na šestimetrovou věžku, další výstup za 5, na zhruba 12metrovou věž ... Pak následovalo asi dvouhodinové hecování a příprava na výstup na nejvyšší věž prachovských skal, Mnicha ... Po dlouhém přemýšlení jsme se tedy s Kubou vydali na tento náročný výstup za 7a po východní hraně a dále manželskou spárou navrchol ...
Kuba zvládl tento výstup bez větších komplikací, zato já jsem měl velké problémy ... Do posledních dvou metrů spáry to šlapalo bez větších problémů ... Začalo mi natejkat asi poslední dva metry spáry, na kterých jsem přešlapoval zhruba 15minut, ve kterých jsem se mimo jiné marně snažil zrušit erární smyčku, což mi na síle moc nepřidalo... Pak jsem se přes spáru nějak vysýpal a vyběhl navrchol ... To byl doposud můj nejcenější výstup na skálu ... Tím končilo lezení pro tento den... dále už se jen chlastalo a žralo ... Další den jsem znovu vyběhl 12metrovou věž za 5 a nově jsem přidal dlouhý kamerovaný výstup spáro-komínem na orla za 4c ... Částečně jsem také vylezl Pavlíkovu cestu za 4, u které jsem zůstal sedět těsně před vrchlovem na nezajištěné terasy z důvodu nedostatku času ... Téměř po tmě jsem slanil dolů a znovu jsme šli spát ... Poslední lezecký den to pro mě byla jediná cesta... Ta byla v zatracených skalách a byla za 6a ... krásná 15metrová věžka, bohužel, s né příliš luxusním slaněním, tuto cestu tedy vybíhá první Pip, po něm já a ihned po mě dobíhá magda, se kterou slaňuji dolů ... Naproti mě, se na další věž snažil extrémě těžkou pětkou vysápat Elda, bohužel neúspěšně ... Následně po něm to zkoušel Bezda, ten už však uspěl... Nahoře jsme uvažovali o natažení lana mezi dvěma věžěmi a přelezení.
Tento nápad nám však s postupem času přišel nebezpečný a tak jsme ho raději zavrhli ... Po tomto výstupu jsme se přenusuli k níže položenému rybníku, kde jsme strávili celý den a dlouhou noc ... Další den jsme si prošli město Jičín a jeli jsme domů ...
... Rozsáhlejší článek a popis celé akce bude nejspíše na ho-vsetin.com
... Fotky jsou dostupné zde: http://skautvm.rajce.idnes.cz/cesky_raj_3.-8.8.08/
...
... Eda
Náš počet se v průběhu akce dynamicky měnil, začínali jsme na šesti já, ( nelezci ketča,chláma,migi) Pip a Bezďa, dále k nám přibili Smrt s Magdou a Bára s Kubou...
První výstup na Hrubé skále za 7b jsem totálně nezvládl a po dvou metrech vzdal...
V dalších dnech už se naštěstí dařilo lépe ... Z hrubé skály jsme se tedy přesunuli přes rybník a trosky do prachovských skal ... Mimochodem stopem, ještě více mimochodem jsme chytli čtvrté auto.
V Prachovských skalách jsem strávili tři krásné dny, ve kterých jsem se ve svém lezení posunul zase o úroveň a o pár metrů výše ...
Můj první výstup zde, byl pouze za 4, na šestimetrovou věžku, další výstup za 5, na zhruba 12metrovou věž ... Pak následovalo asi dvouhodinové hecování a příprava na výstup na nejvyšší věž prachovských skal, Mnicha ... Po dlouhém přemýšlení jsme se tedy s Kubou vydali na tento náročný výstup za 7a po východní hraně a dále manželskou spárou navrchol ...
Kuba zvládl tento výstup bez větších komplikací, zato já jsem měl velké problémy ... Do posledních dvou metrů spáry to šlapalo bez větších problémů ... Začalo mi natejkat asi poslední dva metry spáry, na kterých jsem přešlapoval zhruba 15minut, ve kterých jsem se mimo jiné marně snažil zrušit erární smyčku, což mi na síle moc nepřidalo... Pak jsem se přes spáru nějak vysýpal a vyběhl navrchol ... To byl doposud můj nejcenější výstup na skálu ... Tím končilo lezení pro tento den... dále už se jen chlastalo a žralo ... Další den jsem znovu vyběhl 12metrovou věž za 5 a nově jsem přidal dlouhý kamerovaný výstup spáro-komínem na orla za 4c ... Částečně jsem také vylezl Pavlíkovu cestu za 4, u které jsem zůstal sedět těsně před vrchlovem na nezajištěné terasy z důvodu nedostatku času ... Téměř po tmě jsem slanil dolů a znovu jsme šli spát ... Poslední lezecký den to pro mě byla jediná cesta... Ta byla v zatracených skalách a byla za 6a ... krásná 15metrová věžka, bohužel, s né příliš luxusním slaněním, tuto cestu tedy vybíhá první Pip, po něm já a ihned po mě dobíhá magda, se kterou slaňuji dolů ... Naproti mě, se na další věž snažil extrémě těžkou pětkou vysápat Elda, bohužel neúspěšně ... Následně po něm to zkoušel Bezda, ten už však uspěl... Nahoře jsme uvažovali o natažení lana mezi dvěma věžěmi a přelezení.
Tento nápad nám však s postupem času přišel nebezpečný a tak jsme ho raději zavrhli ... Po tomto výstupu jsme se přenusuli k níže položenému rybníku, kde jsme strávili celý den a dlouhou noc ... Další den jsme si prošli město Jičín a jeli jsme domů ...
... Rozsáhlejší článek a popis celé akce bude nejspíše na ho-vsetin.com
... Fotky jsou dostupné zde: http://skautvm.rajce.idnes.cz/cesky_raj_3.-8.8.08/
...
... Eda
středa 4. června 2008
Extrémní investice
Jelikož mi obchod bouldershop udělal radost se zrušením objednávky, měl jsem v peněžence 1600 na lezecké věci. Takže jsme se Smajlem zašli do místního outdoorového krámku, s myšlenkou vyhazování peněz v podobě expresek oknem. Po dlouhém a nutno podotknout velmi náročném přemýšlení jsme vybrali. Do našeho chudého lezeckého vybavení tak přibyli tři expresky, odsedák a karabina. Potřebujem sponzora, jinak to je na dlouho
...Eda
...Eda
sobota 31. května 2008
Taaaak...
Co šlo vykoumat, vykoumal jsem. Možná toho jde ještě víc, ale dneska už se mi fakt nechce.
Fotky, co jsem měl k dispozici, jsou v galerce, sry že nejsou zrovna v prvotřídní kvalitě, ale prozatím si musíme vystačit s Joshovou N73. Eda však bude asi brát foťák a Josh kameru! Uvidíme jestli jim to nezakážou maminky..
Nejnovější jsou, jak všichni asi poznají, z Medůvky, kde jsme byli tuto středu. Co k tomu napsat. Já, Eda, Josh a Jezdec jsme jeli na kolech, Goly family jeli autem a s nima se vezl Děcur. Já, Eda a Josh sme dali 6-, což sem ani nečekal, že tak brzo co jsme začali lozit venku, dáme. To je snad vše co se dá k téhle akci napsat..
Dále jsem v pravo přidal odkazy na profil na youtube.com, kde budem házet videa, která se nám podaří ulovit. Potom tam je také odkaz na fotky, kterých už teď je dost, zatím sice ne v moc dobré kvalitě, ale snad si je nikdo nebude dávat na plochu.. :) Časem tam na 90% přidáme i profily co máme v plánu si vytvořit na rockstars.cz.
Zítra(no spíš už bych měl říkat dnes) se chystáme zase na Gulu, takže tak dneska navečer či zítra přes den, můžete očekávat další fotky.
Smajl Smajlienko Smajlovič
PS: na Klouzačce mě sralo to jezírko nahoře.. :)
PS2: já si vzpomenu..
PS3: už jsem si vzpoměl, pár fotek, jak jsme zkoušeli poweriser jsou ZDE
Fotky, co jsem měl k dispozici, jsou v galerce, sry že nejsou zrovna v prvotřídní kvalitě, ale prozatím si musíme vystačit s Joshovou N73. Eda však bude asi brát foťák a Josh kameru! Uvidíme jestli jim to nezakážou maminky..
Nejnovější jsou, jak všichni asi poznají, z Medůvky, kde jsme byli tuto středu. Co k tomu napsat. Já, Eda, Josh a Jezdec jsme jeli na kolech, Goly family jeli autem a s nima se vezl Děcur. Já, Eda a Josh sme dali 6-, což sem ani nečekal, že tak brzo co jsme začali lozit venku, dáme. To je snad vše co se dá k téhle akci napsat..
Dále jsem v pravo přidal odkazy na profil na youtube.com, kde budem házet videa, která se nám podaří ulovit. Potom tam je také odkaz na fotky, kterých už teď je dost, zatím sice ne v moc dobré kvalitě, ale snad si je nikdo nebude dávat na plochu.. :) Časem tam na 90% přidáme i profily co máme v plánu si vytvořit na rockstars.cz.
Zítra(no spíš už bych měl říkat dnes) se chystáme zase na Gulu, takže tak dneska navečer či zítra přes den, můžete očekávat další fotky.
Smajl Smajlienko Smajlovič
PS: na Klouzačce mě sralo to jezírko nahoře.. :)
PS2: já si vzpomenu..
PS3: už jsem si vzpoměl, pár fotek, jak jsme zkoušeli poweriser jsou ZDE
pátek 30. května 2008
Galerka, atd.
Rozhodli jsme se s vámi podělit o zážitky také tím, že budeme své výpravy, ať už se bude jednat o skály či jiné h*vadiny, fotit a ukládat do galerky asi ZDE
Samozřejmostí jsou i videa, ty nejspíše budete moci zhlédnout na youtube.com
Ještě dnes doplním nějaké fotky z předchozích výprav, ale není moc co k nim říct. Všude byla prdel, o tom žádná, ale jelikož jsme blog založili až dnes, tak se nám ty naše kecy už vypařily z hlavy. :/
Smajl Smajlienko Smajlovič
Samozřejmostí jsou i videa, ty nejspíše budete moci zhlédnout na youtube.com
Ještě dnes doplním nějaké fotky z předchozích výprav, ale není moc co k nim říct. Všude byla prdel, o tom žádná, ale jelikož jsme blog založili až dnes, tak se nám ty naše kecy už vypařily z hlavy. :/
Smajl Smajlienko Smajlovič
O nás
Kdo vůbec jsme? Jsme tři lamky, které se po rychlé sérii velmi vtipných příhod rozhodli, že se o naše zážitky podělíme.
Co tedy ve svém volném čase děláme? Především se věnujeme lezení, dále je to pak cyklistika a nově jsme našli zalíbení v kolosální pitomosti zvané Poweriser...
A členové? Zatím nás moc po hojnu není, ale možná se to časem změní ...
Momentálně je naše sestava taková: Eda, Smajl, Josh ...
Toť vše do úvodu našeho blogu... První články napíšeme co nejdříve, než se nám vzpomínky na ně vykouří z hlavy
Eda
Co tedy ve svém volném čase děláme? Především se věnujeme lezení, dále je to pak cyklistika a nově jsme našli zalíbení v kolosální pitomosti zvané Poweriser...
A členové? Zatím nás moc po hojnu není, ale možná se to časem změní ...
Momentálně je naše sestava taková: Eda, Smajl, Josh ...
Toť vše do úvodu našeho blogu... První články napíšeme co nejdříve, než se nám vzpomínky na ně vykouří z hlavy
Eda
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)